V srpnu zbankrotovalo 59 obchodních společností a 590 fyzických osob podnikatelů
V srpnu letošního roku bylo vyhlášeno 59 bankrotů obchodních společností, 590 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 285 osobních bankrotů. Počet bankrotů obchodních společností se po výrazném červencovém propadu dále mírně snížil, zatímco počet bankrotů fyzických osob podnikatelů a osobních bankrotů se naopak oproti červenci zvýšil. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se oproti červenci zvýšil o 121, naopak počet bankrotů obchodních společností se v srpnu meziměsíčně snížil o tři a dostal se na hranici osmiletých minim. „Za posledních osm let v Česku zbankrotovalo v jednom měsíci méně než 60 obchodních společností pouze v prosinci 2015 a v lednu letošního roku. Fakt, že tři měsíce s nejnižším počtem bankrotů evidujeme právě v posledním roce, je dalším potvrzením pozitivního trendu, který sledujeme v posledních několika letech,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF ‑ Czech Credit Bureau.
Počty návrhů na bankrot se potom u obou kategorií zvýšily. V srpnu bylo podáno u obchodních společností 159 návrhů na bankrot, tedy o 40 více než v červenci. U fyzických osob podnikatelů bylo registrováno 720 návrhů, což je o 94 více než v červenci.
V období posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 895 bankrotů obchodních společností (o 160 méně než v předchozím období) a 7 292 bankrotů fyzických osob podnikatelů (o 981 méně než v předchozím období). Počet bankrotů se tak u obchodních společností meziročně snížil o 15 % a u fyzických osob podnikatelů (FOP) o 12 %.
V posledních 12 měsících připadalo na 10 tisíc obchodních společností v průměru 20 bankrotů. Nejvyšší podíl zaznamenal Pardubickém kraji, v průměru 30,5 bankrotu na 10 tisíc společností, a Jihomoravský kraj, kde to bylo 26,8 bankrotu. Naopak relativně nejméně bankrotovaly společnosti v Karlovarském kraji (11,3 bankrotu) a v Plzeňském kraji (15,1 bankrotu).
Pardubický kraj byl také jedním ze dvou krajů, ve kterých se počet bankrotů obchodních společností meziročně zvýšil, konkrétně o 9 %. Ještě větší nárůst zaznamenal Jihomoravský kraj, ve kterém zbankrotovalo meziročně o 14 % společností více. Naopak nejvyšší meziroční pokles zaznamenal Karlovarský kraj, kde se počet bankrotů obchodních společností snížil téměř o polovinu (-45 %). Podobně výrazný pokles zaznamenal také Středočeský kraj (-36 %).
Osobní bankroty
V srpnu bylo vyhlášeno 1 385 osobních bankrotů, což je o 331 více než v červenci. Zároveň se o 182 zvýšil také počet návrhů na osobní bankrot, kterých bylo přihlášeno 1 545.
Od září roku 2015 do srpna roku 2016 bylo vyhlášeno 16 248 osobních bankrotů, a to je o 753 bankrotů méně než v předchozím období. Meziročně se tedy počet osobních bankrotů o 4 % snížil. Zároveň bylo v posledních 12 měsících bylo podáno 19 401 návrhů na osobní bankrot, což je o 1 057 návrhů méně než v předchozím období. Počet návrhů se meziročně snížil o 5 %.
„Dynamika vývoje osobních bankrotů se v jednotlivých krajích výrazně liší. Zatímco v Jihomoravském kraji se jejich počet meziročně snížil o 15 % a v Olomouckém či Pardubickém kraji o 11 %, v Libereckém kraji se naopak jejich počet meziročně o 12 % zvýšil,“ dodává Věra Kameníčková.
Na 10 000 obyvatel připadlo v posledních 12 měsících v průměru 15,5 osobního bankrotu. Po přepočtu na obyvatele jich bylo vyhlášeno nejvíce v Karlovarském kraji (29,7 bankrotu) a v Ústeckém kraji (26,1 bankrotu). Nejméně naopak v kraji Vysočina (7,6 bankrotu) a v Praze (9,2 bankrotu).
Graf 1: Vývoj počtu osobních bankrotů a návrhů na osobní bankrot
Graf 2: Vývoj počtu bankrotů a návrhů na bankroty obchodních společností
Graf 3: Vývoj počtu bankrotů a návrhů na bankroty fyzických osob podnikatelů
Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau