Hospodaření čtyř největších měst
V tomto textu se podíváme na rozpočtové hospodaření čtyř největších měst za jedenáct měsíců loňského roku. Spadají sem města, která mají specificky vymezený podíl na objemu sdílených daní, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Jedenáct měsíců je dostatečně dlouhé období, které přibližně napovídá, jak bude jejich hospodaření vypadat za celý rok.
Praha
Hlavní město za jedenáct měsíců loňského roku do rozpočtu získalo 131,4 mld. Kč, což je o 3 % více než ve stejném období roku 2024. Výdaje rostly rychleji (o 5 %) a dosáhly 108,9 mld. Kč. Saldo rozpočtu zůstalo kladné, jen se meziročně o něco málo snížilo. I tak hlavní město v tomto období nevyužilo 17 % celkových příjmů, které mělo k dispozici.
Na meziročním růstu celkových příjmů o 4,3 mld. Kč nejvíce participovaly daňové příjmy (4,5 mld. Kč), podstatně méně pak přispěly neinvestiční dotace (1,4 mld. Kč). Všechny další hlavní příjmové položky vykázaly meziroční pokles. Investiční dotace se snížily o 0,7 mld. Kč (o 67 %), o 0,6 mld. Kč poklesly nedaňové příjmy a o 0,3 mld. Kč příjmy z prodeje majetku.
| Praha mld. Kč | 11M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| příjmy daňové | 85.4 | 89.9 | 4.5 | 5 % |
| nedaňové | 8.4 | 7.8 | -0.6 | -7 % |
| kapitálové | 0.6 | 0.3 | -0.3 | -47 % |
| neinvestiční dotace | 31.6 | 33.0 | 1.4 | 4 % |
| investiční dotace | 1.0 | 0.3 | -0.7 | -67 % |
| příjmy celkem | 127.1 | 131.4 | 4.3 | 3 % |
Tabulka 1: Příjmy Prahy za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Celkové výdaje se meziročně zvedly o 5,4 mld. Kč. O růst se zasloužily výlučně běžné výdaje, protože ty kapitálové se meziročně naopak o 0,6 mld. Kč snížily. Běžné příjmy rostly pomaleji než běžné výdaje, a tak se provozní přebytek meziročně nepatrně snížil (o 0,7 mld. Kč). I tak se provozní saldo podílelo na běžných příjmech 33 %, jen o dva procentní body méně než o rok dříve. Hlavní město tak v rámci financování provozu ušetřilo 42,9 mld. Kč.
Podíl kapitálových výdajů na příjmech se o jeden procentní bod snížil na 16 %. Investiční dotace financovaly kapitálové výdaje pouze ze 2 %, což je o tři procentní body méně než v roce 2024. Souhrn tří zdrojů pro financování investic (provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje majetku) dosáhl výše 43,6 mld. Kč, a byl o 22,5 mld. Kč vyšší než objem uskutečněných kapitálových výdajů. Tato částka představuje peníze, které mohla Praha věnovat na investice, ale neudělala to. Ve srovnání s rokem 2024 byla tato mezera o něco menší.
| Praha mld. Kč | 10M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| běžné výdaje | 81.8 | 87.8 | 6.0 | 7 % |
| kapitálové výdaje | 21.7 | 21.1 | -0.6 | -3 % |
| výdaje celkem | 103.5 | 108.9 | 5.4 | 5 % |
| saldo | 23.6 | 22.5 | -1.1 | -5 % |
Tabulka 2: Výdaje Prahy za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Brno
Příjmy brněnského rozpočtu dosáhly 21 mld. Kč za jedenáct měsíců loňského roku a meziročně se zvýšily o 5 %. Výdaje rostly rychleji než příjmy (o 7 %), a tak se výsledné saldo rozpočtu meziročně snížilo 0,3 mld. Kč na1 mld. Kč. Na příjmech se i tak podílelo 5 %.
Na meziročním růstu příjmů o 1,1 mld. Kč se nejvíce podílely daňové příjmy (0,8 mld. Kč), neinvestiční dotace (0,5 mld. Kč) a po 0,2 mld. Kč to byly shodně nedaňové a kapitálové příjmy. Stejně jako v případě Prahy se meziročně snížil objem investičních dotací, a to o 0,5 mld. Kč, respektive o 66 %.
| Brno mld. Kč | 11M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| příjmy daňové | 14.4 | 15.3 | 0.8 | 6 % |
| nedaňové | 1.7 | 1.9 | 0.2 | 9 % |
| kapitálové | 0.2 | 0.4 | 0.2 | 78 % |
| neinvestiční dotace | 2.7 | 3.2 | 0.5 | 17 % |
| investiční dotace | 0.8 | 0.3 | -0.5 | -66 % |
| příjmy celkem | 19.9 | 21.0 | 1.1 | 5 % |
Tabulka 3: Příjmy Brna za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Výdaje Brna se meziročně zvedly o 1,4 mld. Kč. Běžné a kapitálové výdaje se zvýšily o stejnou částku, a to o 0,7 mld. Kč. I když se podstatně snížil objem investičních dotací, tak kapitálové výdaje vykázaly více než dvojnásobnou dynamiku oproti výdajům běžným. Z celkových příjmů na investice druhé největší město věnovalo 30 %, o dva procentní body více než o rok dříve. Významně se však snížil příspěvek investičních dotací k financování kapitálových výdajů, a to z 15 % v roce 2024 na pouhá 4 % v roce 2025.
Běžné příjmy rostly rychleji než běžné výdaje, a tak se zvýšil i objem provozního přebytku (o 0,8 mld. Kč) na 6,7 mld. Kč. V rámci financování provozu Brno ušetřilo třetinu běžných výdajů. Souhrn tří zdrojů na financování investic, provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje majetku, dosáhl výše 7,3 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje byly o 1 mld. Kč nižší. To představuje peníze, které Brno mohlo věnovat na investice, ale neudělalo to. Mezera však byla nižší než o rok dříve.
| Brno mld. Kč | 11M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| běžné výdaje | 13.0 | 13.7 | 0.7 | 5 % |
| kapitálové výdaje | 5.6 | 6.3 | 0.7 | 12 % |
| výdaje celkem | 18.6 | 20.0 | 1.4 | 7 % |
| saldo | 1.3 | 1.0 | -0.3 | -24 % |
Tabulka 4: Výdaje Brna za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Ostrava
Ostrava do svého rozpočtu za jedenáct měsíců loňského roku získala 15,7 mld. Kč. Meziročně to znamená pokles o 1 %. Zato výdaje se zvedly o 9 % a dosáhly 15,1 mld. Kč. Výsledné saldo činilo 0,6 mld. Kč a bylo zhruba třetinové oproti roku 2024. Na celkových příjmech se podílelo 4 %, což je podstatně méně než o rok dříve.
I když se celkové příjmy snížily o 0,1 mld. Kč, daňové příjmy vzrostly o 0,6 mld. Kč a nedaňové příjmy o 0,1 mld. Kč, kapitálové příjmy se nezměnily. O pokles příjmů se zasloužily výlučně dotace. Neinvestiční dotace poklesly o 0,4 mld. Kč a ty investiční o 0,3 mld. Kč.
| Ostrava mld. Kč | 11M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| příjmy daňové | 10.2 | 10.8 | 0.6 | 6 % |
| nedaňové | 2.6 | 2.7 | 0.1 | 2 % |
| kapitálové | 0.7 | 0.7 | 0.0 | -4 % |
| neinvestiční dotace | 1.7 | 1.3 | -0.4 | -25 % |
| investiční dotace | 0.7 | 0.3 | -0.3 | -50 % |
| příjmy celkem | 15.8 | 15.7 | -0.1 | -1 % |
Tabulka 5: Příjmy Ostravy za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Navzdory meziročnímu poklesu celkových příjmů se výdaje zvedly o 1,2 mld. Kč. Přispěl k tomu pouze růst běžných výdajů (o 1,3 mld. Kč), ty kapitálové se naopak o 0,1 mld. Kč snížily. Stejně jako o rok dříve Ostrava na investice využila 19 % z celkových příjmů. Poklesl význam investičních dotací ve struktuře financování kapitálových výdajů, a to z 22 % v roce 2024 až na polovinu. Běžné příjmy rostly výrazně pomaleji než běžné výdaje, a tak se provozní přebytek snížil z 3,7 mld. Kč na 2,6 mld. Kč.
Souhrn tří zdrojů na bezproblémové financování investic (provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje majetku) dosáhl výše 3,6 mld. Kč a byl o 0,6 mld Kč vyšší než objem kapitálových výdajů. Mezera se meziročně významně snížila.
| Ostrava mld. Kč | 10M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| běžné výdaje | 10.8 | 12.1 | 1.3 | 12 % |
| kapitálové výdaje | 3.1 | 3.0 | -0.1 | -3 % |
| výdaje celkem | 13.9 | 15.1 | 1.2 | 9 % |
| saldo | 1.9 | 0.6 | -1.3 | -68 % |
Tabulka 6: Výdaje Ostravy za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Plzeň
Plzeň je co do počtu obyvatel nejmenším ze čtyř zde uvedených měst. Stejně jako v Ostravě se její příjmy v období jedenácti měsíců loňského roku meziročně snížily o 1 %. Za poklesem je snížení nedaňových příjmů (o 0,5 mld. Kč) a kapitálových příjmů (o (0,1 mld. Kč). Objem neinvestičních dotací se meziročně zvýšil jen nepatrně. Ke snížení propadu příjmů částkou 0,4 mld. Kč nejvíce přispěly daňové příjmy, investiční dotace pak částkou 0,1 mld. Kč. Tímto je Plzeň jediným ze zde uváděných měst, ve kterém se objem investičních dotací meziročně zvýšil.
Rozpočet Plzně v tomto období, i přes pokles příjmů a poměrně značný růst výdajů, vykázal přebytek ve výši 0,4 mld. Kč, Je to sice o 1 mld. Kč méně než o rok dříve, ale podíl přebytku na příjmech nebyl zanedbatelný, dosáhl 4 %.
| Plzeň mld. Kč | 11M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| příjmy daňové | 6.8 | 7.2 | 0.4 | 6 % |
| nedaňové | 1.5 | 1.0 | -0.5 | -33 % |
| kapitálové | 0.3 | 0.2 | -0.1 | -46 % |
| neinvestiční dotace | 0.3 | 0.4 | 0.0 | 12 % |
| investiční dotace | 0.0 | 0.1 | 0.1 | 197 % |
| příjmy celkem | 8.9 | 8.8 | -0.1 | -1 % |
Tabulka 7: Příjmy Plzně za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Přes mírný pokles celkových příjmů se výdaje Plzně meziročně zvedly poměrně rychle, a to o12 %. Na jejich nárůstu o 0,9 mld. Kč participovaly běžné výdaje částkou 0,5 mld. Kč, kapitálové částkou 0,4 mld. Kč. Ovšem kapitálové výdaje se meziročně zvedly o 24 %, zatímco ty běžné pouze o 9 %. V rámci čtyř měst dosáhla Plzeň nejvyšší dynamiky kapitálových výdajů. Meziročně se zvýšily o 24 %. Město na investice věnovalo až 25 % celkových příjmů, které mělo v daném období k dispozici. S jejich financováním z 5 % pomohly investiční dotace, což je podstatně více než o rok dříve.
| Plzeň mld. Kč | 11M2024 | 11M2025 | 2025–2024 | 2025/2024 |
| běžné výdaje | 5.8 | 6.3 | 0.5 | 9 % |
| kapitálové výdaje | 1.8 | 2.2 | 0.4 | 24 % |
| výdaje celkem | 7.6 | 8.5 | 0.9 | 12 % |
| saldo | 1.4 | 0.4 | -1.0 | -75 % |
Tabulka 8: Výdaje Plzně za 11 měsíců roku 2025 (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Z porovnání vybraných ukazatelů čtyř největších měst vyplývá, že za jedenáct měsíců loňského roku se celkové příjmy meziročně nejrychleji zvedly v Brně a poté v Praze. Ve dvou zbývajících městech se naopak shodně o 1 % snížily. Všechna čtyři města vykázala přebytek rozpočtu, ovšem s jeho rozdílným podílem na příjmech. Zdaleka nejvíce v daném období ušetřila Praha, a to 17 % disponibilních příjmů. S odstupem to bylo Brno s podílem ve výši 5 % a následovala Ostrava a Plzeň se stejným podílem ve výši 4 %.
Z celkových příjmů na investice největší díl vydalo Brno, a to 30 %, dále to byla Plzeň s 25 %, 19 % to bylo v případě Ostravy a nejméně v případě Prahy (16 %). Přestože Brno mělo nejvyšší podíl investic na příjmech, investiční dotace mu pomohly pouze ze 4 %. Daleko vyšší podíl investičních dotací na kapitálových výdajích měla Ostrava. Přitom dosáhla jen na třetí nejvyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech. Praha skončila na posledním místě jak v případě podílu kapitálových výdajů na příjmech, tak i u podílu investičních dotací na kapitálových výdajích.
| 11M2025 | Praha | Brno | Ostrava | Plzeň |
| změna příjmů | 3 % | 5 % | -1 % | -1 % |
| saldo/příjmy | 17 % | 5 % | 4 % | 4 % |
| kapitálové výdaje/příjmy | 16 % | 30 % | 19 % | 25 % |
| investiční dotace/kapitálové výdaje | 2 % | 4 % | 11 % | 5 % |
Tabulka 9: Vybrané ukazatele za čtyři města (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Trochu jiný pohled poskytují údaje o míře úspor (podíl úspor na příjmech) a míře zadlužení (podíl dluhu na příjmech) čtyř největších měst za rok 2024.
Objem úspor měřený penězi na bankovních účtech se v roce 2024 zvýšil ve všech čtyřech městech, a to více než příjmy. Nejrychleji své úspory v roce 2024 zvýšila Ostrava (o 28 %), dále o 21 % Plzeň, Brno o 16 % a na poslední místo se dostala Praha s 15% zvýšením.
Na druhou stranu se dluh v roce 2024 snížil ve všech čtyřech městech. Nejhlubší pokles vykázala Ostrava (o 19 %), shodně o 11 % se meziročně snížil dluh v Brně a v Plzni a o 7 % v Praze. Nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele měla koncem roku 2024 Ostrava (7 522 Kč), jen o něco méně to bylo v Plzni s 7 455 Kč na obyvatele, ještě méně vykázalo Brno s 6 210 Kč dluhu na obyvatele. Nejnižší dluh měla Praha, a to 5 164 Kč na obyvatele. V Ostravě se tak v roce 2024 meziročně nejrychleji snížil dluh a nejrychleji zvedly úspory.
Přestože v Praze v roce 2024 úspory rostly nejnižším tempem, vykázala zdaleka nejvyšší míru úspor, a to 112 %. Její úspory tak byly koncem roku 2024 dokonce vyšší než její celoroční příjmy. Na každého obyvatele hlavního města připadlo 113 040 Kč úspor.
Druhou nejvyšší míru úspor měla koncem roku 2024 Plzeň, a to 76 %. Na jednoho Plzeňana připadlo 40 595 Kč úspor. Míra úspor Ostravy a Brna se výrazněji nelišila (38 %, respektive 36 %). V přepočtu na jednoho obyvatele to bylo 23 723 Kč v Ostravě a 20 137 Kč v Brně.
Vysoký podíl přebytku rozpočtu na příjmech v Praze naznačuje, že její úspory i nadále vcelku svižně porostou, v případě zbývajících tří měst bude tempo růstu za celý rok pravděpodobně pomalejší.
| míra úspor | míra úspor | míra zadlužení | míra zadlužení | |
| 2023 | 2024 | 2023 | 2024 | |
| Praha | 98 % | 112 % | 5 % | 5 % |
| Brno | 33 % | 36 % | 13 % | 11 % |
| Ostrava | 34 % | 38 % | 17 % | 12 % |
| Plzeň | 65 % | 76 % | 16 % | 14 % |
Tabulka 10: Míra úspor a míra zadlužení (zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF)
Autorem textu je Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.