CRIF: Počet bankrotů i návrhů na bankrot zůstal v březnu stabilní, v dalších měsících lze očekávat nárůst
V březnu letošního roku bylo vyhlášeno 62 bankrotů obchodních společností, 655 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 515 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 90 návrhů na bankrot obchodních společností, 817 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 892 návrhů na osobní bankrot. Počet bankrotů a návrhů na bankrot tak zatím v žádné z kategorií nevybočuje z dlouhodobého normálu. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.
Počet bankrotů obchodních společností (OS) se oproti minulému měsíci zvýšil o 10 a byl tak nejvyšší od listopadu 2019. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se zvýšil o 6 a dosáhl tak nejvyššího počtu od října 2019.
Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) se naopak oproti únoru snížil o 100 a byl tak nejnižší od června 2019, tedy od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona. Počet návrhů na bankrot FOP se meziměsíčně taktéž snížil, konkrétně o 12 návrhů.
„V březnu jsme zatím nezaznamenali výraznější změny v počtu vyhlášených bankrotů a v počtu podaných návrhů na bankrot. To je způsobené především tím, že mimořádná opatření související s šířením nemoci COVID-19 byla přijala v polovině měsíce a v jeho druhé polovině soudy pracují ve velmi omezeném režimu. Omezení volného pohybu osob se týká rovněž soudců a zaměstnanců soudů. Soudní jednání se proto většinou odročují a výsledky lze očekávat po obnovení volného pohybu osob. Plný dopad ekonomických omezení se tak projeví až později. Kombinace uzavření některých prodejen, karanténa zaměstnanců, péče rodičů o děti ve školním a předškolním věku, zpomalení přeshraniční přepravy zboží a pracovníků povede k růstu počtu bankrotů. Tento růst mohou opatření vlády na zmírnění důsledku pandemie jen zmírnit. Pokud jde o odvětví, lze očekávat, že závažnějí důsledky pocítí služby než výroba zboží. Zboží lze do určité míry vyrábět na „sklad“, což u služeb samozřejmě nejde,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 670 bankrotů obchodních společností, což je o 10 bankrotů (2 %) více než v předchozím období. Zároveň bylo vyhlášeno 8 854 bankrotů fyzických osob podnikatelů, tedy o 3 482 bankrotů (65 %) více než v předchozích 12 měsících. V uplynulých 12 měsících bylo rovněž podáno 1 065 návrhů na bankrot OS, o 6 návrhů (1 %) méně než v předešlém období, a 9 705 návrhů na bankrot FOP, o 4 135 návrhů (74 %) více než v předchozím období.
Nejvíce bankrotů OS bylo vyhlášeno v Praze a ve zpracovatelském průmyslu
Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v březnu vyhlášeno v Praze (24), následně v Moravskoslezském kraji (8 bankrotů) a v Královéhradeckém kraji (7 bankrotů). Žádný bankrot OS nebyl vyhlášen v Olomouckém kraji, v Plzeňském kraji a na Vysočině.
Co se týče odvětví, bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve zpracovatelském průmyslu (13), v obchodu a ve stavebnictví (shodně 11 bankrotů).
V posledních 12 měsících bylo po zohlednění počtu obchodních společností v jednotlivých krajích nejvíce bankrotů OS vyhlášeno v Plzeňském kraji, kde šlo o 25,6 bankrotu na 10 tisíc OS. Následoval Karlovarský kraj s 19,9 bankroty a Pardubický kraj s 18,6 bankroty na 10 tisíc OS. Naopak ve Středočeském kraji bylo vyhlášenou pouze 6 bankrotů na 10 tisíc OS, v Ústeckém kraji 6,1 bankrotu a v Jihočeském kraji 7,7 bankrotu. Celorepublikový průměr činil 12,9 bankrotu na 10 tisíc OS.
Počet bankrotů FOP je dlouhodobě nejvyšší v Ústeckém kraji
Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v březnu vyhlášeno v Ústeckém kraji, a to 96. Následoval Moravskoslezský kraj s 80 bankroty FOP a Praha s 56 bankroty FOP. Podnikatelé, u kterých byl v březnu vyhlášen bankrot, nejčastěji působili v obchodu (149), ve stavebnictví (138) a v sektoru ubytování, stravování a pohostinství (81).
V posledních 12 měsících bylo při zohlednění počtu podnikatelů nejvíce bankrotů FOP vyhlášeno rovněž v Ústeckém kraji, a to 88 bankrotů na 10 tisíc FOP. S velkým odstupem následoval Karlovarský kraj s 60 bankroty na 10 tisíc FOP a Moravskoslezský kraj s 59 bankroty na 10 tisíc FOP. Naopak v Praze bylo vyhlášeno pouze 21 bankrotů na 10 tisíc FOP, ve Středočeském kraji 30 a ve Zlínském kraji 31 . Celorepublikový průměr činil 42,8 bankrotů na 10 tisíc FOP.
Počet osobních bankrotů byl v březnu nejnižší od června loňského roku
V březnu bylo v České republice vyhlášeno 1 515 osobních bankrotů a podáno 1 892 návrhů na osobní bankrot. Počet osobních bankrotů se oproti únoru snížil o 303 a byl vůbec nejnižší od června minulého roku, tedy od zpřístupnění insolvence většímu počtu lidí. Počet návrhů na osobní bankrot se snížil oproti únoru o 85.
„Vládní opatření proti šíření epidemie nového typu koronaviru se v březnu projevily menším počtem vyhlášených bankrotů než bylo v posledních měsících obvyklé. To může být způsobeno také tím, že omezení činnosti se dotklo také soudů. V dalších měsících ovlivní počet osobních bankrotů to, že mzdy v důsledku zastavení ekonomického výkonu neporostou a naopak se zvýší nezaměstnanost. Lidé si budou brát nové půjčky méně často a ti, kteří půjčku již mají, se dostanou ve větší míře do problémů se jejich splácením,“ vysvětluje Věra Kameníčková.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (271), ve Středočeském kraji (180) a v Ústeckém kraji (171).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 20 423 osobních bankrotů, to je o 7 484 (58 %) více než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 22 822 návrhů na osobní bankrot, meziročně
o 9 275 (68 %) více.
Po přepočtu na 10 tisíc obyvatel bylo nejvíce osobních bankrotů v uplynulých 12 měsících vyhlášeno v Ústeckém kraji (33 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel) a v karlovarském kraji (28 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel). Nejmenší poměr zaznamenala Praha a kraj Vysočina, zde šlo o 12 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Celostátní průměr potom činil 19 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
Graf 1: Vývoj počtu návrhů na bankrot a bankrotů obchodních společností
Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau
Graf 2: Vývoj počtu návrhů na bankrot a bankrotů fyzických osob podnikatelů
Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau
Graf 3: Vývoj počtu návrhů na osobní bankrot a osobních bankrotů
Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau