CRIF: Do konce září v Česku zbankrotovalo 4 762 podnikatelů, o 16 % více než v roce 2024

Praha, 15. října 2025 – V České republice ke konci třetího čtvrtletí vyhlásilo bankrot 4 762 fyzických osob podnikatelů. Meziročně jich oproti stejnému období loňského roku bylo o 16 % více. K soudům bylo podáno 4 992 insolvenčních návrhů, meziročně o 15 % více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za tři čtvrtletí v České republice letos zbankrotovalo o 650 podnikatelů více než ve stejném období minulého roku. Dynamika růstu byla o něco pomalejší než na konci loňského září, kdy se počet bankrotů meziročně zvýšil o pětinu. V letech 2021, 2022 a 2023 jejich počet naopak klesal. Výrazně více podnikatelů zbankrotovalo v roce 2020, kdy jich bylo o zhruba 1 000 více než letos. Na rozdíl od obchodních společností končí až 97 % návrhů na bankrot podnikatelů oddlužením, obdobně jako u osobních bankrotů. Objem úvěrů podnikatelů sice roste rychleji než objem jejich vkladů, jejich platební morálka při splácení úvěrů se však mírně zlepšila,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V samotném září vyhlásilo bankrot 494 fyzických osob podnikatelů, což byl doposud nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského října do konce září, zbankrotovalo 5 999 podnikatelů, o 14 % více než v předchozím období.

Za prvních devět měsíců roku se meziročně zvýšil počet bankrotů podnikatelů ve všech krajích. Nejvíce, o 31 %, počet bankrotů vzrostl v Karlovarském kraji. Podobně jejich počet vzrostl i ve Středočeském kraji (o 30 %). O čtvrtinu se shodně zvýšil v Libereckém a v Pardubickém kraji. V Jihočeském kraji se počet bankrotů podnikatelů zvýšil o 24 % a v Ústeckém kraji o pětinu. O více než desetinu vyšší než ve stejném období roku 2024 byl počet bankrotů podnikatelů ve Zlínském kraji, v Praze, v Plzeňském a v Olomouckém kraji.

Počet bankrotů rostl v celé ČR

Za období od loňského října do konce září zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Moravskoslezském kraji (813), dále pak ve Středočeském kraji (734) a v Praze (695). Ve Středočeském kraji se jejich počet oproti předchozímu období zvýšil nejvýrazněji, a to o 31 %. O téměř čtvrtinu se počet bankrotů zvýšil v Pardubickém kraji. V Ústeckém kraji jich bylo oproti předchozímu období o 19 % více a obdobná situace byla také v Jihočeském kraji, kde se počet bankrotů zvýšil o 18 %.

Naopak nejméně podnikatelů ve stejném období zbankrotovalo v kraji Vysočina (200) a v Karlovarském kraji (205). Třetí nejnižší počet byl ve Zlínském kraji (238). Oproti předchozímu období počet bankrotů vzrostl ve všech krajích. V Praze, kde je nejvíce registrovaných podnikatelů, se počet bankrotů zvýšil o 9 %.

V posledních 12 měsících hrozil bankrot nejvíce podnikatelům v Karlovarském kraji, kde na 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů připadlo 93 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 89 bankrotů. V Moravskoslezském kraji a v Libereckém kraji připadlo shodně 87 bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů. Nejméně byli bankrotem ohroženi podnikatelé v Praze, kde na 10 tisíc subjektů připadlo 38 podnikatelů, kteří vyhlásili bankrot. Druhý nejnižší počet byl v kraji Vysočina, kde na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo 45 bankrotů.

Nejvíce bankrotů bylo v ostatních činnostech

Z oborů, kde působí významný počet podnikatelů, se ke konci třetího čtvrtletí nejvíce zvýšil počet bankrotů v ostatních činnostech. Meziročně jich bylo o 27 % více. Jde o služby, jako jsou opravy výrobků, kadeřnictví nebo praní a čištění textilních výrobků. V obchodu, kde je nejvíce registrovaných podnikatelů, se počet bankrotů meziročně zvýšil o 23 %. O téměř pětinu jejich počet vzrostl v oboru profesní, vědecké a technické činnosti. Ve stavebnictví se počet bankrotů zvýšil o 14 %. Jediným oborem, kde meziročně zbankrotovalo méně podnikatelů (o 16 %), byly informační a komunikační činnosti.

Od loňského října do konce září vyhlásilo bankrot nejvíce podnikatelů, kteří se věnovali stavebnictví (1 409), obchodu (1 033) a zpracovatelskému průmyslu (790). Bankrot nejvíce hrozil podnikatelům v oboru doprava a skladování, kde na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo 79 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v oblasti ubytování a stravování 40 bankrotů. Naopak nejméně byli ohroženi podnikatelé z oboru zdravotní a sociální péče, kde na 10 tisíc fyzických osob podnikatelů připadly pouze 3 bankroty.

Graf: Vývoj počtu bankrotů a návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů (zdroj: CRIF)

Graf: Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů za 9 měsíců roku (zdroj: CRIF)