single.php
content-single.php

NRKI: Dluh obchodních společností vzrostl ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně o 15 %

Objem nespláceného dluhu se u firem zvýšil o čtvrtinu. Dluh obchodních společností u nebankovních finančních společností činil na konci třetího čtvrtletí roku 2017 celkem 141,3 miliardy korun a meziročně se tak zvýšil o 15 %. Největší zájem měly společnosti o investiční úvěry, které se na celkovém dluhu firem podílely 38 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením dosahoval 1,2 miliardy korun, tedy téměř o 28 % více než ve třetím čtvrtletí 2016. Vyplývá to ze statistik Nebankovního registru klientských informací.

Nebankovní registr klientských informací (NRKI) registroval na konci třetího čtvrtletí 2017 dluh u 66 180 společností. Počet společností s dluhem se tak meziročně zvýšil o 6 755, respektive o 11 %. „Zájem obchodních společností o úvěrování mimo bankovní sektor stále roste. Jedním z faktorů je rostoucí obliba alternativních úvěrových nástrojů. Například počet společností využívajících operativní leasing se meziročně zvýšil o polovinu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

I přes nárůst počtu společností s operativním leasingem zůstává mezi obchodními společnostmi nejoblíbenější investiční úvěr, který čerpalo koncem 3. čtvrtletí 2017 celkem 49 088 společností, o 12 % více než ve stejném období předešlého roku. Následovala koupě na splátky s 13 235 společnostmi, tedy téměř stejně jako o rok dříve. Operativní leasing využívalo 8 855 společností (+ 50 %) a finanční leasing 8 848 firem (+ 9 %).

Nejvyšší částky si společnosti půjčují pomocí finančního leasingu, v průměru jde o 5,3 milionu korun. Nejmenší částky potom s využitím investičních úvěrů, v průměru 1,1 milionu korun. Přesto NRKI registruje nejvyšší objem celkového dluhu právě u investičního úvěru (53,1 mld. Kč), což je způsobeno vysokým počtem společností, které tento nástroj využívají. Následuje finanční leasing (46,5 mld. Kč), operativní leasing (22,3 mld. Kč) a koupě na splátky (19,5 mld. Kč).

Nejvyšší částky si obchodní společnosti půjčují na Pardubicku

Průměrná částka dluhu na jednu obchodní společnost činí v celé České republice 2,1 milionu korun. Nejvyšší částky si u členů NRKI půjčují společnosti v Pardubickém kraji, v průměru 3,2 milionu korun. Následuje Vysočina (2,9 milionu Kč) a Plzeňský kraj (2,6 milionu Kč). Nejméně si naopak půjčují společnosti v Ústeckém kraji (1,8 milionu korun), v Karlovarském a Moravskoslezském kraji (necelých 1,9 milionu Kč).

Zajímavé je také srovnání krajů pohledem toho, u kolika procent společností registrovaných v daném kraji eviduje Nebankovní registr klientských informací určitou formu dluhu. Největší podíl obchodních společností s dluhem u členů NRKI se nachází v Královéhradeckém kraji, kde jde o 18,9 % všech společností, které zde mají sídlo. Následuje Zlínský kraj (18,1 %) a Olomoucký kraj (17,5 %). Naopak nejmenší podíl společností s dluhem eviduje NRKI v Praze. Pouze 9,5 % firem, které zde sídlí, má zároveň úvěr u některého ze členů registru. Následuje Karlovarský kraj (12,1 %) a Pardubický kraj (14,9 %).

Nesplácený dluh roste rychleji než celkový dluh

NRKI registroval koncem 3. čtvrtletí 2017 celkem 3 155 společností s ohroženým dluhem tedy o 351, respektive 13 % více než ve stejném období roku 2016.

Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, se meziročně zvýšil o 27,6 %, respektive o 0,3 miliardy korun na 1,2 miliardy korun. „Podíl ohroženého dluhu na celkovém objemu poskytnutého dluhu se dlouhodobě drží pod jedním procentem. To je podobné jako u spotřebitelského dluhu na bydlení. Více než čtvrtinový meziroční nárůst jeho objemu ohroženého firemního dluhu je však překvapivý. Další rok ukáže, jestli jde o jednorázový výkyv, nebo negativní obrat v trendu platební morálky českých firem,“ říká Jiří Rajl.

Situace v jednotlivých krajích je značně rozdílná, žádný kraj však neregistruje výrazné zhoršení situace z pohledu všech ukazatelů ohroženého dluhu. Praha má například nejvyšší podíl ohroženého dluhu na celkovém dluhu, celkem 1,5 %. Naopak nejmenší podíl nespláceného dluhu registruje NRKI na Vysočině. Objem ohroženého dluhu se nejrychleji zvýšil ve Středočeském kraji, meziročně o 80 %. Následoval Jihočeský a Pardubický kraj, kde došlo ke zvýšení o 56 %. Naopak v Libereckém kraji se objem ohroženého dluhu snížil o 24 %.

Nejrychlejší meziroční nárůst společností s ohroženým dluhem potom zaznamenala Vysočina a Jihočeský kraj (shodně 26 %), naopak na Karlovarsku se počet společností s ohroženým dluhem o 2 % snížil.