Jak prověřovat své obchodní partnery a překonávat rizika v podnikání?

Rozpoznat spolehlivé obchodní partnery od těch nepoctivých je složité a chyby v jejich hodnocení mohou způsobit firmě vážné, někdy až fatální problémy. Každému podnikatelskému riziku je však možné s nějakou mírou úspěšnosti předcházet. Ale podobně jako například u teroristických útoků není možná dokonalá prevence, tak ani při prověřování důvěryhodnosti a bonity firem nemůžeme nikdy se stoprocentní jistotou tvrdit, že i přes pečlivé prověření našich obchodních partnerů máme všechna rizika v obchodních vztazích zcela pod kontrolou. Pokud už narazíme na nespolehlivého obchodního partnera a nerozpoznáme to bohužel včas, je potřeba zjistit, co konkrétně selhalo. Paralela s teroristickým útokem se v tomto případě přímo nabízí.

U teroristických útoků je vždy na místě otázka, jestli neselhaly bezpečnostní složky včetně zpravodajských služeb. U zkoumání rizika obchodních partnerů je to velmi podobné. Pokud dojde k nějakému selhání, hledá se, co bylo zanedbáno. Každý útok, nebo každé selhání je sice drahou školou, nicméně je třeba z něj vytěžit maximum pro budoucí aktivity. Svět businessu není tak dramatický, jako jsou teroristické útoky, nicméně dravců, kteří číhají na nepřipravenou nebo „neozbrojenou“ oběť, je mnoho.

Každý případ „selhání“ nebo finanční ztráty firmy z důvodu krachu obchodního partnera je jiný, ale rysy mají často společné. Tato selhání dělíme v podstatě na dvě části – v prvním případě jde o čistý podvod, kdy obchodní partner plánuje od samého začátku nějakou formu nekalého jednání. Druhou skupinu představují případy, kdy do obchodního vztahu vstupuje obchodní partner s čistými úmysly, nicméně přestane se mu dařit, což se bohužel stává a tím pádem není schopen uhradit své závazky buď včas, nebo v horším případě své závazky nehradí vůbec.

Složitější situace nastává u první skupiny obchodních partnerů, tedy podvodníků, protože po nich většinou nezůstane žádný majetek a není co vymáhat. Druhá skupina obchodních partnerů vypadá méně nebezpečně. Pokud nejde o čistého podvodníka, většinou je možné alespoň část pohledávky dostat zpět. Problém samozřejmě nastane ve chvíli, kdy první signály potíží ignorujete a pokračujete nadále v obchodech jako dosud, protože „prostě s tímto obchodním partnerem přece nikdy nebyly žádné problémy“.

Když už se něco takového stane, je třeba se podrobně podívat, kde se stala chyba. S první skupinou se asi vypořádáme velmi rychle. Když se podíváme do veřejných zdrojů, první co by nás mělo zajímat, je, nakolik je subjekt transparentní, tj. zda například zveřejňuje své výkazy ve Sbírce listin. To je v dnešní době velmi cenná informace, protože existuje celá řada aplikací, která umí finanční zdraví na základě předložených výkazů rychle a přesně vyhodnotit. Vhodným příkladem je například odborné vyhodnocení finančního zdraví podnikatelských subjektů formou využití vícezdrojového Indexu Cribis sestaveného pro právnické osoby na základě finančních a nefinančních ukazatelů zpracovaných z údajů aplikace Cribis. Důvodů, proč některé firmy nezveřejňují účetní závěrky je několik – vyloučit musíme nejdříve případy, kdy jde o nově založenou společnost, která ještě neměla co zveřejnit. Další příklady jsou podobné – buď mají potřebu dané firmy něco zatajit, nebo prostě odmítají z principu tyto informace zveřejňovat.

Kritéria pro zjištění finančního zdraví a míry spolehlivosti firem

Máme tedy první kritérium (zveřejňování závěrek), které může být pro vaše rozhodování o důvěryhodnosti vašeho obchodního partnera poměrně klíčové.  Z této skupiny se totiž velmi často budou rekrutovat čistí podvodníci. Pokud se ale přes tuto informaci přeneseme, musíme prověřovat dál. Zde už nám nestačí jeden rychlý pohled do Sbírky listin, naopak je vhodné využít některý portál, který se specializuje na sběr informací z velkého množství zdrojů jako je například bezplatný portál www.informaceofirmach.cz, který obsahuje na jednom místě data ze 43 informačních zdrojů z České a Slovenské republiky. Mezi důležité informační zdroje patří také například dlužnické databáze, z nichž největší váhu mají informace o dluzích vůči zdravotním pojišťovnám. Zajímavé a důležité jsou také informace o nespolehlivých plátcích DPH, o exekucích na obchodní podíl nebo o zástavních právech. V neposlední řadě jsou klíčové také informace z Insolvenčního rejstříku. Tady ale předpokládáme, že subjekt již nějakou historii podnikání má a už se někdy do potíží dostal. Je tedy poměrně jednoduché se obchodům s těmito společnostmi vyhnout. Co když ale potencionální obchodní partner nemá žádný z těchto a dalších forem negativních záznamů? Za každou společností jsou lidé a tito lidé mají nějakou minulost. Je tedy třeba sledovat jejich podnikatelskou minulost. A mohli bychom začít od zjišťování toho, zda jsou sledované subjekty transparentní, budeme pokračovat zjištěním, zda mají „záznamy“ v dlužnických databázích, najdeme si o nich případné záznamy v Insolvenčním rejstříku a podobně.

Jak prověřovat nové firmy

Úplně nejhorší je situace, kdy subjekt a ani lidé kolem daného subjektu nemají žádný negativní záznam, jsou například relativně nově založené, tudíž ještě nemusí předkládat výkazy o hospodaření. To znamená, že se o těchto firmách nedá říci, že by nebyly transparentní, víme, kdo je vlastní a lidé na tyto firmy napojení třeba nemají žádnou negativní minulost. Existuje ještě něco, co jsme neprověřili? Podívejme se alespoň na to, kde společnost sídlí, a kde bydlí napojené osoby. Velmi nepříjemná kombinace je, když je sídlo společnosti na virtuální adrese a adresa jednatele na městském úřadě. Na první pohled na takové subjekty nenarazíte. K tomu musíte mít k dispozici databázi adres všech městských a obecních úřadů a co možná nejlépe aktualizovaný seznam adres, kde jsou umístěny tzv. virtuální kanceláře.

Zjišťování finančního zdraví firem na základě účetních výkazů

U subjektů se zveřejněnými závěrkami je jejich prověřování daleko jednodušší. Zveřejněné výkazy totiž obsahují „tvrdá“ data. Z nich je vidět, jak se společnosti vedlo a to nejen v posledním roce, ale třeba i v průběhu posledních několika let. Mezi důležité informace o hospodaření firem patří zejména ty informace, které ukazují, jestli sledované společnosti rostly tržby a zisk anebo naopak, jak má vysoké úvěry, jak rychle splácí své závazky a kolik peněz má na účtech. Něco z toho jsou absolutní hodnoty z účetních výkazů, něco jsou vypočtené  poměrové ukazatele. Poměrové ukazatele použité například pro výpočet Indexu Cribis pomáhají pomocí odborných statistických výpočtů vytvořit ucelený obraz o finančním zdraví sledovaných firem. Dalšími důležitými informacemi pomáhajícími vyhodnotit bonitu prověřované firmy jsou pravděpodobnost bankrotu (vyjadřující fakt na kolik je pravděpodobné, že obchodní partner bude do jednoho roku v konkurzu) a výpočet úvěrového limitu (vyjadřující schopnost vygenerovat volné zdroje na splácení úvěru během jednoho roku). Ke klíčovým ukazatelům patří také údaje o celkové likviditě firem. Velmi zjednodušené tzv. „zlaté bilanční pravidlo“ říká, že hodnota celkové likvidity (poměr krátkodobých oběžných aktiv a krátkodobých závazků a úvěrů) má být vyšší než 1. Další pravidlo používané při hodnocení finanční situace firem říká, že zadluženost sledované firmy nesmí být vyšší než 100 %, v takovém případě totiž společnosti nepatří už vůbec nic. Ideální hodnota se v tomto případě stanovuje hůře a více záleží na předmětu podnikání, kdy u obchodních společností bývá zpravidla vyšší než u výrobních firem. Dále je nutné sledovat rentabilitu firmy a to i z dlouhodobějšího hlediska, stejně jako dobu splatnosti krátkodobých závazků. Doba splatnosti krátkodobých závazků se může pohybovat dle předmětu podnikání, ale v zásadě by neměla být vyšší než 2 až 3 měsíce (60 – 90 dnů), i ty jsou však již považovány za vysoké hodnoty.

Jak prověřovat firmy efektivně

Jestli vám připadá, že na shromažďování, aktualizaci a použití všech těchto informací by bylo nutné zaměstnat tým lidí, máte bohužel pravdu. Z tohoto důvodu je při prověřování firem vhodné a daleko efektivnější používat specializované aplikace shromažďující informace o firmách a umožňující díky jejich užitečným funkcionalitám zjednodušeně pracovat, zobrazovat a vyhodnocovat všechny výše uvedené potřebné informační zdroje. Mezi takové služby patří například aplikace Cribis shromažďující 43 různých informačních zdrojů z České a Slovenské republiky na jednom místě včetně výpočtů užitečných hodnotících ukazatelů a obsahující funkce upravené na míru svým uživatelům.