CRIF: Počet návrhů na bankrot firem a podnikatelů byl v srpnu nejnižší od začátku roku

5. 9. 2018 – Tiskové zprávy
Zpět ke všem článkům

Bankrot byl vyhlášen u 50 společností, 484 podnikatelů a 1 027 fyzických osob. V srpnu letošního roku bylo vyhlášeno 50 bankrotů obchodních společností, 484 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 027 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 79 návrhů na bankrot obchodních společností, 424 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 150 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot podnikatelských subjektů byl v srpnu nejnižší od září minulého roku. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

 V srpnu roku 2018 bylo vyhlášeno o 10 bankrotů obchodních společností (OS) méně než v červenci a zároveň bylo podáno o 14 návrhů na bankrot OS méně než o měsíc dříve, tedy 79. Šlo o nejnižší počet návrhů na bankrot OS od začátku tohoto roku. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) se oproti červenci zvýšil o 107 a po rekordně nízkém počtu z minulého měsíce se vrátil na průměrné hodnoty pro rok 2018. Počet návrhů na bankrot FOP se naopak snížil o 65, na 424. Šlo tak o nejnižší měsíční počet návrhů na bankrot FOP od září minulého roku. Celkově bylo v srpnu podáno 503 návrhů na bankrot podnikatelských subjektů, tedy opět nejméně od září 2017.

„Počet vyhlášených bankrotů podnikatelských subjektů se v červenci výrazně nevymykal průměru za posledních 12 měsíců. Nižší počty podaných návrhů na bakrot podnikatelských subjektů jsou potom spíše jednorázovým výkyvem,“ komentuje srpnová data Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Od září 2017 do srpna 2018 bylo vyhlášeno 705 bankrotů obchodních společností, což je o 113 bankrotů (14 %) méně než v předchozím období. V posledních 12 měsících bylo zároveň vyhlášeno 5 578 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 1 092 méně než v předchozím období. Počet bankrotů FOP se meziročně snížil o 16 %. Po odpočtu oddlužení, které má stejné parametry jako osobní bankrot, se počet bankrotů fyzických osob podnikatelů meziročně snížil dokonce o 51 % na 232 bankrotů oproti 474 bankrotům v předešlém období.

V srpnu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (11 bankrotů), průmyslu (10 bankrotů) a ve stavebnictví (9 bankrotů). Pouze jeden bankrot byl naopak vyhlášen v dopravě, skladování a činnosti cestovních kanceláří, tři bankroty byly vyhlášeny v ubytování a stravování a také v sektoru nemovitosti a pronájem strojů a zařízení.

Počet bankrotů obchodních společností za období posledních 12 měsíců se v uplynulém roce ve dvou odvětvích zvýšil a v sedmi snížil. Největší pokles bankrotů obchodních společností zaznamenalo odvětví nemovitosti a pronájem strojů a zařízení (‑34 %), zemědělství a dobývání (‑27 %) a stavebnictví (-24 %). Naopak v ostatních službách se počet bankrotů zvýšil o 23 % a v ubytování a stravování o 8 %.

V srpnu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (20 bankrotů) a dále potom v Olomouckém a Ústeckém kraji (shodně 6 bankrotů). Žádný bankrot obchodních společností nebyl vyhlášen v Plzeňském a Karlovarském kraji a dále na Vysočině a ve Zlínském kraji.

Z pohledu jednotlivých krajů se celkový počet bankrotů OS v období posledních 12 měsíců zvýšil pouze v Plzeňském kraji (+45 %) a v Olomouckém kraji (+21 %). V Pardubickém kraji počet bankrotů obchodních společností meziročně stagnoval a v ostatních krajích se snížil. K největšímu poklesu počtu bankrotů došlo v Libereckém kraji (-50 %) a na Vysočině (-47 %). V těchto dvou krajích bylo také vyhlášeno nejméně bankrotů OS při zohlednění jejich celkového počtu. Na každých 10 tisíc společností bylo na Vysočině vyhlášeno 8,4 bankrotu a na Liberecku 8,9 bankrotu. V celé ČR šlo v průměru o 14,8 bankrotu. Nejvíce bankrotů na 10 tisíc společností zaznamenal v uplynulých 12 měsících Ústecký kraj (21 bankrotů) a Královéhradecký kraj (20,6 bankrotu).

Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v srpnu vyhlášeno v Ústeckém kraji (62 bankrotů) a ve Středočeském kraji (60 bankrotů). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (14 bankrotů) a na Vysočině (23 bankrotů). V uplynulých 12 měsících bylo nejvíce bankrotů FOP vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (698 bankrotů), ve Středočeském kraji (682 bankrotů) a v Ústeckém kraji (677 bankrotů). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (203 bankrotů), na Vysočině (209 bankrotů) a v Karlovarském kraji (230 bankrotů).

V posledních 12 měsících se počet bankrotů fyzických osob podnikatelů snížil ve všech krajích s výjimkou Prahy, kde došlo k nárůstu o 8 %. Největší pokles zaznamenal Královéhradecký kraj (‑30 %), Liberecký  kraj (-29 %) a Karlovarský kraj (-25 %). Z pohledu počtu bankrotů FOP na 10 tisíc registrovaných podnikatelů na tom byl v uplynulých 12 měsících nejhůře Ústecký kraj s 49,3 bankrotu na 10 tisíc FOP, s odstupem následovaný Karlovarským krajem s 39,3 bankrotu. Naopak v Praze bylo v uplynulých 12 měsících vyhlášeno 10,8 bankrotu na 10 tisíc FOP a ve Zlínském kraji 17,9 bankrotu.

Počet osobních bankrotů je v roce 2018 bez výrazných výkyvů

V srpnu bylo vyhlášeno 1 027 osobních bankrotů, o 65 více než v červenci. Zároveň bylo podáno 1 150 návrhů na osobní bankrot, tedy o 149 více než v červenci. „Počet návrhů na osobní bankrot i počet vyhlašovaných osobních bankrotů je v tomto roce velmi stabilní. Výkyvy v počtu podaných návrhů i vyhlašovaných bankrotů jsou menší než v předchozích letech a nezaznamenáváme ani výrazný klesající či stoupající trend,“ říká Věra Kameníčková.

V posledních 12 měsících bylo vyhlášeno 12 655 osobních bankrotů, o 2 205 bankrotů, respektive o 15 % méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13 467 návrhů na osobní bankrot, o 2 970 méně než v předešlém období. Počet návrhů na osobní bankrot se tak meziročně snížil o 18 %. Meziroční změna je však ještě z části ovlivněna loňskou novelou insolvenčního zákona, po jejíž účinnosti došlo ke krátkodobému poklesu počtu podávaných návrhů na osobní ankrot a následně také poklesu počtu vyhlašovaných bankrotů.

Graf 1: Vývoj počtu bankrotů obchodních společností

Graf 2: Vývoj počtu bankrotů fyzických osob podnikatelů

Graf 3: Vývoj počtu osobních bankrotů

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau